Please reload

Nedávno jsem napsala

Můj první rok bez šéfů

February 5, 2015

1/2
Please reload

Vybrané příspěvky

Velorexu moderní trendy v gastronomii rozhodně neujíždí

October 17, 2014

"Kam všichni chodili doteď?", ptala jsem se sama sebe při pohledu na permanentně plnou zahrádku loni otevřené restaurace Velorex, ve které denně naservírují až 400 poledních menu. Okolí královopolského Zagrebu, kde Velorex zaparkoval, se navíc dosud nikdy (alespoň, co pamatuji) žádnou slušnou restaurací pyšnit nemohlo. 

 

Velorex je tak malým zjevením, nejen ve smyslu "na Kr. Pole (fakticky ale až celý konec Brna v tomto směru) dobrý", ale jedná se opravdu o restauraci, kde se slušně najíte, a to nejen klasických pokrmů, ačkoliv i ty zde umí povýšit na lepší úroveň než většina jiných hospod. I obědové meníčko, obsahující denně výběr ze tří jídel, která doplňují co týden se měnící salát a dražší menu plus s dezertem, tak často stojí za návštěvu i ze vzdálenějších částí města. Mimochodem, cena 85 Kč včetně polévky a perlivé vody za 4 z 5 jídel (menu plus pak vyjde na 139 Kč) je také více než sympatická. 

 

Ve Velorexu přitom umí jak steaky (samozřejmě teď myslím hlavně ty z hovězího masa, které však nenabízejí na obědovém meníčku, tam převažují úpravy vepřového, kuřecího nebo krůtího), tak dobře dochutit saláty, které doplňuje jimi čerstvě připravené pečivo z pizza těsta, burgery opět s vlastním pita chlebem (a ty už na meníčku bývají, jen si musíte pospíšit, do 12 hodin se po nich obvykle zapráší), klasiku v podobě svíčkové se super karlovarským – opět domácím – knedlíkem, ale i pizzu nebo těstoviny. I když zástupce "italské" kuchyně si zde často nedávám, jak je totiž příležitost, jdu do jídel, která zde podle mě umí zcela nejlépe, a to dlouze pečená (konfitovaná) masa. Hovězí pupek doplněný bramborovou kaší a restovanou cibulkou, líčka, která by musel ocenit i jejich popularizátor Pohlreich, v sádle dlouze tažený vepřový bok se zelím, to vše jsou nabídky denního menu, kterým nikdy neodolám. I některá relativně standardní jídla pak mnohdy doplňují ne příliš obvyklé – zejména v čase poledního menu – přílohy. K filátku z ryby tak servírují zeleninový kuskus, k mnou zmíněnému taženému boku podávají bramborové lokše, kuchaři si hrají také se zapékanými bramborovými dortíky nebo rýžovými bochánky. Brambory však samozřejmě převažují, i když i ty připravují na mnoho způsobů – od zmiňovaného pyré nebo klasických vařených přes pečené s lilkem nebo špenátem, až po klasické hranolky. 

 

Velorex však není jen "meníčkovou hospodou", dá se zde posedět i večer, restaurace se pak dělí na kuřáckou a nekuřáckou část, v létě na kryté zahrádce probíhají nejrůznější grilovací akce a promítají se sportovní zápasy. Kromě toho i zde sledují sezónnost surovin, po dýňovém menu nás tak nyní čeká výlov rybníka, další akce se tematicky zaměřovaly například na roastbeefy nebo chřestové speciality, z hlediska národnostních kuchyní pak například na tu španělskou nebo řeckou. Na čepu je pak nabídka mnoha piv, standardně točí Dalešice, Svijany, nedávno přibyl také nefiltrovaný Bernard. A i u vína se zde dá posedět, když bydlíte poblíž a nechce se Vám do – na víno možná vhodnějšího – prostředí blíže k centru. I když to víno jsem zde v létě vybírala asi natřikrát, vinný lístek by vyžadoval úpravy, nebo naopak lednička doplnění. 

 

Zvláštní kapitolou je pak interiér restaurace – i z mnou dosud hodnocených podniků se dá snadno odhadnout, že nejsem "hospodský" typ, ale právě Velorex, který je pro mě někde na pomezí mezi restaurací (jak se sami prezentují) a hospodou (k té inklinují spíše zahrádkou), je interiérově opravdu zajímavý a promyšlený. A zejména milovníci hadraplánů si přijdou na své – i tabule řešící rozdělení prostoru nesou technické parametry nebo návod na opravu vozítka.  

 

Na facebookovém profilu restaurace si sem tam můžete přečíst kritiku tamní obsluhy. Asi nejsem kompetentní ji hodnotit, jsem tam téměř štamgastem, a k těm se snad v každé restauraci chovají dobře, ale myslím, že to vyřeší věta "obsluha je tam prostě svá" :-). Jsou to srandisti, stíhají i v tom šíleném meníčkovém kalupu, občas s Vámi prohodí pár vět, víc od obsluhy v poledne opravdu nečekám. Jedinou výtkou, kterou jsem tak k restauraci kdy fakticky měla, byla dřívější občasná výměna přílohy nebo polévky bez upozornění. Ale ani tohle se mi už dlouho nestalo.  

 

Jo, a jestli jste teď najeli na jejich web (najeli? :-) ) a jídelní lístek se Vám zdá povědomý a říkáte si, že jste jej už někde četli, možná máte pravdu. Velorex totiž provozují stejní lidé, kteří stojí za restaurací Varna v centru. Ta mi však (i svým interiérem) nikdy k srdci nepřirostla, nemohu tak posoudit, zda královopolská "pobočka" má provedení jídel lepší. Každopádně je má velmi nadprůměrné, takže až pojedete okolo, nedejte na nevábný vzhled celého komplexu Zagreb a zastavte se. Určitě nebudete zklamaní.

 

Please reload

Please reload

Hledejte podle štítků