Šnečku, šnečku...
Jaký gastronomický poklad skrývá šnečí ulita? Touto otázkou lákali pořadatelé na jednu z dílen v rámci festivalu Jídlo z blízka. Akcí, která se konala v restauraci La Bouchée, provázel její šéfkuchař Michal Hájek. Měla ho doplňovat majitelka dnes už i ve Francii známé české (přesněji brněnské :-) ) šnečí farmy Snailex Dorota Součková, ta se však nakonec ze zdravotních důvodů nemohla zúčasnit.
Bohužel tak ani neslyšela, jak velkou reklamu jejich rodinné firmě šéfkuchař udělal. Ač byla akce z původně plánované zahrady kvůli nepředvídatelnému počasí přesunuta do zadní místnosti restaurace a celá příprava tak neproběhla na místě, myslím, že zklamaný neodcházel rozhodně nikdo. I když se Michal Hájek sám za dobrého řečníka neoznačuje, o šnecích a jejich tradici mluvil velmi poutavě, zastal výrobce i v popisu "přípravné fáze", stihl nalákat na rakouský "šnečí festival" a přitom nám podat dohromady 5 šnečích pokrmů, s jejichž úpravou mu pomáhali kolegové v kuchyni.
Ochutnali jsme tak:
šnečí kaviár, podávaný pouze na bagetce lehce přetřené máslem, celé zakáplé citronem,
alsaský bylinkový koláč z křehkého máslového těsta se šneky (můj favorit, salát je navíc podávaný se směsí bylinek, které jsou i v koláči samotném, naprosto vyvážené chutě a velká radost, že je nyní na jídelním lístku),
šneky dušené v bílém víně se šalotkou, žampionem a špekem uzeným na dřevě (tahle úprava by podle mě chutnala i těm, co se šnekům brání, asi by stačilo nepřiznat, že je to šnek – vedle restovaného žampionu se barevně ztratí :-) ),
klasika – šnek po burgundsku
a na závěr šneci smažení ve vinném těstíčku, s redukcí z lipového květu (nemůžu si pomoct, ale připomínalo mi to chuťově smaženou bedlu :D. Ty já ráda, tak jsem využila nabídky konzumace nadbytečné porce).
Šneky jsem do dnešního dne měla asi na 4 různé způsoby (tedy 5, pokud počítám také šnečí paštiku), ale doma připravuji pouze ty po burgundsku. Z La Bouchée jsem si tak donesla mnoho inspirace. A taky tip na tu skvělou akci. Takže moc děkuji, Michale Hájku!
