V čem se vysokoškolské studium podobá (špatným) dotazníkům aneb menší hejtíček

Kdybych měla zhodnotit to, co jsem se dozvěděla v prvním semestru studia na VŠ, tak v nadsázce (ale opravdu jen lehké) je to seznam věcí, co jsem se údajně měla dozvědět na střední škole. U poznámky "to jste se učili na základce" jsem pak odcházela s agresivními stavy od počítače (online výuka). Nevím, v čem udělala moje střední škola chybu (na základce jsem se totiž moc nezdržela a spěchala na ni), ale naprostá většina těch věcí mě zcela minula. A to jsem chodila na všeobecný gympl. Lidi, co šli třeba na ekonomku, si ale teď aspoň můžou říct: nojo, když my ale biologii / chemii neměli. Dobře, tak si z gymplu nic nepamatuju, už je to dlouho. Ale pak mi teda uniká smysl údajného opakování. Hlásíte se na vysokou, že vás zajímá – třeba jako mě – vinohradnictví a vinařství. Těšíte se na to, jak konečně proniknete do toho, jaký typ půdy se hodí na jakou výsadbu, naučíte se všechny procesy ve víně, nějaké si sami za dohledu zkušených pedagogů vyrobíte. A ono ne. Antimonopolní úřad. Kupní smluvy. Ruční výpočet rozdílu mezi bankovním úvěrem a leasingem (který vám dnes vyplivne každá online kalkulačka). A to ještě není vše. Chemie (samozřejmě obecná). Botanika: nevím, u té jsem byla nejvíc bezmocná, že nerozumím jak látce, tak na rozdíl od předešlých jmenovaných ani vyučujícímu, který tak asi nejvýrazněji prohloubil mou depresi z toho, že to nikdy nepochopím (i když mám už od základky), a pocit, že chci domů (což se v dalších fázích semestru, který pak probíhal online, už z obyváku brečelo blbě).). Asi nejzajímavější a věřím, že nejpřínosnější pro můj obor tak byla Mikrobiologie: a opět, zejména kvůli vyučujícímu. Ale není ten jeden (dobře, s angličtinou dva) předmět/y málo?

Chápu, prvák. Nemůžou nás hned pustit do viničního traktoru a svěřit nám produkci lednických hroznů. Ale když lektoruji dotazníkové šetření, pokládám "studentům" takovou otázku: Proč si myslíte, že v 90 procentech dotazníků jsou sociodemografické otázky na začátku na škodu? Věřte nebo ne, bez ohledu na to, zda je tam sami dávají ("se tak dělá", "to tak dává každý"), většinou někdo přijde s tím, že je to proto, že začátek dotazníku vás má nalákat. Heuréka! Jdu něco vyplňovat 10 minut. Možná 15. Někdy i 20. Je to pro mě relevantní? Bude mě to bavit? Nedejbože, nepřinese mi to i nové informace? Ale stejně jako vás 90 procent dotazníků zpočátku ubije sociodemografií, vinohradnictví moje nadšení umlátilo bičíky, rozleptalo můj zájem kyselinami, až jsem chvilkami přemýšlela, zda to celé nebyla jen klamavá reklama, a chtěla odstupovat od smlouvy. Proč nám na ten start nedali aspoň jediný předmět, kde by zaznívalo "víno" nebo "hrozny" každou hodinu a který by nadchl i nás, kteří (již) nedychtíme po všeobecném vzdělání? Navíc, když nejde o 15 minut našeho života, ale 3 roky. A vůbec, má být tolik povinných "mimooborových" předmětů? Každý vám říká, jak to budete potřebovat. Pamatuji už ze svého předchozího (přesně pro tohle nedokončeného) studia managementu. Když i druhák vypadal stejně marně jako prvák, vzdala jsem jej. To logaritmování jsem samozřejmě doteď nepoužila. Stejně jako většinu jiných věcí, a to jsem v práci řídila projekty, lidi a teď sama 8. rokem podnikám. Nebo že "o tom je přece ta vysoká". Aha. A je někde zakázané, že se na vysoké bude učit co nejvíce oborových věcí? A mohla bych ten dokument vidět? Jak je pak možné, že přesně na té škole, kterou jsem dokončit schopná byla, to šlo jinak? A ne, rozhodně nebyla lehčí. Jen se tam z 90 procent studovalo to, co korespondovalo s předmětem studia. Což je prostě pro některé lidi zásadní. Asi už jsem totiž stará, přece jen dokonce generačně jinde než řada spolužáků, a do hlavy mi to neskáče samo. Asi už příliš vím, co chci, a do čeho naopak nechci investovat zbytky své energie a času. A tak Mendelce za první semestr připisuji jedno bezvýznamné efko. Které mi zajisté v tomto týdnu vrátí. Tak vzhůru do zbytku zkoušek a druhého semestru!