Please reload

Nedávno jsem napsala

Můj první rok bez šéfů

February 5, 2015

1/2
Please reload

Vybrané příspěvky

Vína Libora Veverky čekají, až jim najdete vhodnou gastropolovičku, skvělá jsou však i bez ní

September 11, 2014

Jsou podniky, které navštívím jednou za čas a je mi v nich tak dobře, že se pak ptám sama sebe, proč do nich nechodím častěji. Jenže pak mi dojde, že jich je (vlastně naštěstí) tolik, že i kdybych do každého z nich zavítala jednou za měsíc, asi by mi nezbyl už čas na práci :-) A jedním z nich je také Petit Cru. U toho ovšem "hrozí", že do něj budu mířit čím dál častěji – rozšířil totiž provozní dobu až do 2 hodin ráno /tedy pro nás noční typy večer/, a tím má pro lidi jako jsem já nově velkou konkurenční výhodu. Akce, o které budu psát dnes, však začala již "svačinově" – jak si ze mě dělají legraci bývalé kolegyně – v 18:45. A oč šlo? O degustaci vín Libora Veverky z Čejkovic. 

 

Vína představil sám majitel vinařství a mluvil o nich tak zajímavě, že jsem si celou dobu poctivě dělala zápisky (druhým důvodem bude samozřejmě i to, že jsem byla po dlouhé době na degustaci bez doprovodou, a mohla se tak věnovat pouze výkladu). Výjimečně to tak vezmu chronologicky, tedy v pořadí, jakém jsme podávané vzorky zkoušeli. Prvním byl Ryzlink rýnský z ročníku 2013 v kabinetu. Tohle víno bylo od začátku degustace mým favoritem, názor jsem nezměnila ani po přechutnání na závěr. Zaujal již vůní, v chuti nádherně suchý (1,6 g zbytkového cukru) a díky sprašovému podloží se zcela odlišoval od mnou oblíbených mikulovských rýňáků – grepový rýňák prostě v Mikulově nenajdete. Následoval kabinetní Sauvignon 2013 – rovněž zajímavé víno, ale v porovnání s rýňákem se dostal na druhou kolej. Chardonnay 2013 ve "francouzském" stylu, tedy dělaný jako Chardonnay z Chablis, ještě není všechen nalahvovaný. Víno leželo dlouho na kvasnicích v dubovém sudu, a jako jediné nám tak bylo naléváno z dekantéru. Chuť dubu pro mě nebyla zřetelná na první doušek, ale s časem se rozvíjela. Zajímalo by mě tak, jak se bude lišit víno, které v sudu stále leží. Následovaly dva (pro mě) již méně zajímavé bílé vzorky – polosuché Rulandské šedé 2013 a Tramín červený stejného ročníku, oba vzorky v pozdním sběru. Tramín, ačkoliv měl ještě o 2 g zbytkového cukru navíc, mě zaujal více – měl nádhernou vůni, tato odrůda totiž čejkovickému podloží náramně svědčí. Neřadím se však mezi fanoušky vína, o kterých vinaři často mluví – tvrdí, že pijí suchá vína, ale domů si nosí ta sladší. Já si odnesla první rýňák. 

 

A z červených vín také hned první vzorek – Neronet. Na Moravě vyšlechtěná odrůda, vyznačující se barvou již v dužnině, nejen ve slupkách, se Liboru Veverkovi povedla. On sám zmiňoval na prvním místě čokoládu, mě okamžitě napadly švestky. Pokračovali jsme Frankovkou a Cabernetem Sauvignon, rovněž z ročníku 2013. Obě vína mě velmi potěšila, od bílých moravských vín asi již téměř automaticky očekávám, že mi sednou, u červených jsem zatím stále spíše překvapená. Cuvée Hrdost je jedním ze dvou cuvéeček, která Libor Veverka uvádí na trh (další – Radost – ráda někdy vyhledám), v čase jsme přešli do ročníku 2009 a u sudů naopak k novějším, dosud nepoužitým, které dávají vínům výraznější chuť. Směs Rulandského modrého (40 %), Cabernetu Sauvignon a Frankovky (po 30 %) již patří mezi luxusnější vína, nejen cenou nebo etiketou vyvedenou v cínu, ale také tím, že tato vína u Veverků neprodukují každý rok – doposud existují pouze 4 ročníky – 2006, 2007, námi degustovaná "devítka" a  na sudech právě leží ročník 2011.

 

Degustaci jsme zakončili slámovým Tramínem červeným 2012. Stejná trať jako předchozí Tramín, jen zbytkový cukr byl "trošku" jinde – 160 gramů. Víno, které vydrží na láhvi 10-15 let, je však jedním z mála dezertních vín, co mě kdy zaujalo. Zřejmě také z důvodu, který zmiňoval sám vinař – Tramín červený si – na rozdíl od jiných odrůd – i při vysoké cukernatosti hroznů zachová svou typickou chuť. Domů jsem si však odnesla, jak již bylo naznačeno, Ryzlink rýnský a Neronet. Protože Libor Veverka sám nazývá svoje vína víny pro gastronomii, čeká mě velký úkol – vymyslet, co dobrého k jejich servírování uvařím. 

 

Please reload

Please reload

Hledejte podle štítků