Jak se připravit na další cesty. Pár tipů ze sedacího vaku


Protože absolutně nejsem typ na sledování seriálů (i když pár mě jich z recenzí zaujalo), nemám Netflix (který proto na zimu zvažuji vyzkoušet) a u show typu Zlatá maska bych si omlátila hlavu o stěnu (2x asi 10 minut fakt stačilo), přináším aspoň pár TV tipů pro bezcestovkové turisty a milovníky cestování za gastronomií, co si v dnešní době můžete pustit v televizi, aniž byste měli předplacené jakékoliv kanály.

Ø Na TV Seznam opakovaně dávají Chutě velkoměsta (15 dílů: Barcelona, Budapešť, Lyon, Turín, Vídeň, Florencie, Freiburg, Riga, Toulouse, Záhřeb, Amsterdam, Helsinky, Lisabon, Mnichov, Palermo). Původní název je přesnější, Food Markets: In the Belly of the City: je to hlavně o velkých tržištích a lidech, kteří tam prodávají. Podíváte se do výroby, na rodinné farmy, parádička.

Ø Seriál Turistické stezky v Evropě (v originále Wanderlust!) má jednu zásadní nevýhodu, a tou je průvodce. Bradley Mayhew je určitě skvělým autorem tištěných průvodců, ale seriál za mě trpí naprostou absencí jeho charismatu. Nicméně mi dal už pár tipů na krásné cesty, které určitě musím absolvovat.

Ø Cesty za vínem. Neviděla jsem jich zatím moc, respektive většinou u nich pracovala, ale třeba Čína, kterou jsem zhlédla až pak zpětně ve více vyhovujícím čase u jídla, mě zaujala. A vyděsila zároveň. Jak už to Čína umí.


Ø Televize Seznam kromě toho (ko)produkuje pár vlastních věcí, od Hugovy jízdy Baskickem (před rokem jsem měla tu čest s ním vařit) po Život na Šumavě, ať taky zůstanu v Česku, po kterém stejně cestuji nejčastěji. I v "normálních" časech.

Ø Prima Zoom teď na pondělní večery zařadila Na střechách měst, výhodou je, že zatím odvysílané díly (Paříž, Barcelona a New York) jsou stále ke zhlédnutí na webu. Přesah do architektury, urbanismu a řady dalších oblastí lidského života a činnosti.


Ø A hned po nich nastupuje můj „miláček“, dnes už bohužel nežijící kuchař Anthony Bourdain a jeho Neznámé končiny. Ač by se to podle průvodce dalo očekávat, tenhle seriál není jen o gastronomii, pokrývá řadu dalších témat.


Ø Norské domy snů jsou trochu kýč, takové Jak se staví sen, jen bez toho všeho patosu. Občas si pustím jen kvůli té nádherné krajině.


Ø Jarní karanténu jsem pak trávila s Michael Portillem, který cestoval na Prima Zoom po celém světě vlakem s průvodcem z roku 1913. Ty kontrasty jsou nádherné! Některá místa i obchody stále existují jako před více než 100 lety, něco se naprosto proměnilo. Věřím, že Velké vlakové putování budou zase opakovat, pravidelně se děje.

Ø Škoda, že produkce našich hlavních TV kanálů i jimi převzaté pořady většinou těchto kvalit nedosahují. U Sokola s Pavláskem si říkám jen WTF, Cestománie mě roky irituje „průvodci“, seriál Žilkové z Izraele jsem asi tak nějak vůbec nepochopila, a to jsem se na tu zemi těšila opravdu hodně, tak snad zmíním aspoň Vůně cizích krajů nebo Kameru na cestách. Oboje původem francouzské dokumenty, jejich nevýhodou je však to, že jsou cca. 12 let staré, což, jak víme, v turismu dělá opravdu hodně. Z veřejnoprávních pořadů se teď také chystám na (již méně cestovní, ale vše souvisí se vším) Afgánistán: 40 let války a dvoudílný Odsun, protože mě téma Sudet fascinuje a hodně se s ním při cestování po ČR setkávám, ale vlastně o něm do hloubky moc nevím.


Ø Jinak právě probíhá online verze festivalu Kolem světa, teď jsem si dala Toskánsko, kde jsem měla letos být, ale vzhledem k situaci ve světě a zrušení letu mi to nevyšlo. Kromě toho se chystám také do Číny, na Island, do Izraele, na Aljašku nebo Etiopie. Prostě všude tam, kam chci v ideálním případě v budoucnu i fyzicky. Nebo jsem i již byla (viz fotky z Číny).

Ø Za sebe vše doplňuji četbou průvodců a gastroknížek, pár jsem si přiobjednala jako podporu knihkupců, třeba Epic Ride Bikes of the World nebo Tales from the Fast Trains, další Bourdainovy knížky, které ještě šly sehnat, nebo několik průvodců z edice Rough Guides od brněnské Joty. A pak tady leží taky pár knih o té Šumavě nebo různé vinařské (i pivní) encyklopedie stejně tak jako Wine Words, kterou si dám v rámci studia oboru Vinohradnictví a vinařství, do kterého jsem se letos pustila :-).


Fotky, o které jsem článek doplnila, jsou z mých vlastních cest, ať neporušuji autorská práva. Jedná se o Bulharsko, Norsko, Finsko, Čínu, Maďarsko, Španělsko, Anglii, Irsko, Mallorcu, Českou republiku.

Vybrané příspěvky
Nedávno jsem napsala
Přečtěte si i něco staršího
Hledejte podle štítků

Napište mi

eva@marketacka.com

Potkejme se, poznejme se

Trvale žiji v Brně, občas jezdím do Prahy, ale potkat se můžeme třeba v Olomouci nebo ve Zlíně. Anebo úplně jinde :-).

Buďme v kontaktu

Facebook mám jen pro opravdové přátele, ale na LinkedIn si vás ráda přidám

 

 

Eva Kneblová, Banskobystrická 2072/178, 621 00 Brno; IČO 02362945, registrovaná na Živnostenském úřadě města Brna od 25. 11. 2013; nejsem plátkyní DPH

 

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now